Povídky
Příspěvky
Bože, ztratil jsi svou moc
15. 2. 2009
Jednou byl jeden muž, který vyzýval Boha, aby promluvil.
„Zapal keř, jako jsi to udělal pro Mojžíše, Bože. A já tě budu následovat.
Zboř zdi, jako jsi to udělal pro Jozua, Bože. A já budu bojovat.
Utiš vlny, jako jsi to udělal v Galileji, Bože. A já budu naslouchat.“
Bůh je naším životním elementem
15. 2. 2009
Říční ryby uspořádaly na Labi svou první konferenci. Téma bylo už předem dáno. Zasloužil se o ně sumec, když jednoho rána zaslechl rozhovor mezi dvěma rybáři. „Lidé o nás říkají, že potřebujeme ke svému životu vodu“ pravil sumec. „Tak to je ale obrovský nesmysl!“ prohlásil rozhořčeně kapr. „Viděl někdo z vás vodu?“ ozval se okoun. „Jak můžeme být závislí na vodě, když ani nevíme co voda je!“
Bůj je tady
15. 2. 2009
Malý Frantík cestuje poprvé se svým tatínkem vlakem. Oba si našli místo v kupé u okna. Mezitím zaplnili kupé i další cestující. Frantík kouká z okna a vypravuje spolucestujícím, co všechno venku vidí. S radostí vychutnává cestu vlakem a nepřetržitě štěbetá. Najednou vjíždí vlak do tunelu.
Co je víra
15. 2. 2009
Nepršelo a tak pole byla dohněda vyprahlá, obilí z nedostatku vláhy polehávalo. Lidé byli znepokojení a podráždění a pátrali po obloze ve snaze najít jakékoli znamení nadcházející úlevy. Dny vystřídaly neplodné týdny. Déšť stále nepřicházel.
Dotek mistra
15. 2. 2009
V jednom městě se konala aukce. Na ní se dražily i staré, odřené a zaprášené housle. Člověk, který vedl celou dražbu, si myslel, že snad ani nemá cenu takový krám dávat do dražby. Ale nakonec se přece jen rozhodl housle tam zařadit. Zeptal se tedy sedících v sále: „
Jak je mám přesvědčit
15. 2. 2009
Kdysi za jednoho mrazivého Štědrého večera seděl zamyšleně muž u krbu, ve kterém plápolal oheň, a přemítal o významu Vánoc. "Pro Boha nemá cenu, aby se stal člověkem," uvažoval. "Proč by všemohoucí Bůh měl trávit svůj drahocenný čas s někým, jako jsme my?
Jaké je to zemřít
15. 2. 2009
Jeden těžce nemocný chlapec se dozvěděl od svých rodičů, že se už nikdy neuzdraví. Jednoho dne se proto zeptal své matky: „Jaké to je zemřít?“ Maminka se mu to snažila vysvětlit následujícími slovy: „Pamatuješ si ještě na to, jak jsi byl malý a venku dováděl se svými kamarády?
Jakou váhu má modlitba
15. 2. 2009
V jedné rodině se těžce roznemohl otec. Matka tak zůstala na všechno sama. Jednoho dne zašla do obchodu a prosila obchodníka, aby jí dal potraviny na dluh.
Jen nabírej
15. 2. 2009
Mamutí řeka Amazonka vysílá do Atlantického oceánu obrovský proud sladké vody. Proto je voda v moři proti ústí toho veletoku sladká, a to mnoho kilometrů daleko, až i v místech, odkud vůbec ještě není vidět pevninu.
Kdo děla hudbu
15. 2. 2009
Byla jednou jedna velká myší rodina. Ta žila v jednom nádherném klavíru. Její malý svět byl často plný překrásné hudby. Myši milovaly hudbu a přemýšlely, odkud jen takové lahodné zvuky asi pochází. Přitom myslely na klavíristu, kterého sice nebylo vidět, zato ale slyšet a který jim tedy musel být velmi blízko.